LT Matějovec 2017 „Ať žijí duchové“

Fotky z tábora

Videa z tábora

Šifry z pokladovky

Mladší – 30km

• Šifra 2 – Nový Svět – křížek
• Šifra 3 – Terezín rozcestí
• Šifra 4 – Pod Šibeníkem
• Šifra 5 – křižovatka
• Šifra 6 – Klenovské samoty
• Šifra 7 – Hamérský rybník
• Šifra 8 – U Kamenného vrchu
• Šifra 9 – Landštejn
• Šifra 10 – Nad potokem Pstruhovcem
• Šifra 11 – křízek
• Šifra 12 – Stoječín

Starší – 64km

• Šifra 2 – Nový Svět
• Šifra 3 – Valtínov – rozcestník
• Šifra 4 – Suchdol – rozcestník
• Šifra 5 – U mostů
• Šifra 6 – Na jitrách
• Šifra 7 – U Velkého kopce
• Šifra 8 – Pod Vysokým kamenem
• Šifra 9 – Lomy
• Šifra 10 –  Kunějovský dvůr, aplikace ke stažení, pokyny k řešení
• Šifra 11 – Kunějovský vrch
• Šifra 12 – Senotín
• Šifra 13 – Blato
• Šifra 14 – Landštejn
• Šifra 15 – Nad potokem Pstruhovcem
• Šifra 16 – Stálkov
• Šifra 17 – Peníkov
• Šifra 18 – Český Rudolec
• Šifra 19 – Radíkov

Diplomy

Družinky

Přepis táborové kroniky

Den první – pondělí 31. 7.

Zase to přišlo. Ranní vstávání, kontrola batůžku a hurá na Hlavňák, kde na nás čekají vedoucí. Vajgarem do Kostelce, courákem do DolBolu a 8km pěšky k Hlaďáku. Hic, že by jeden pad, ale zvládli jsme to.

Kuchtíci, Koub s Lubošem, nám připravili svačinu – melouchy. Snědeno, jdem se nastěhovat. Podlážky, hambálky, celty, postele. Vedoucí si „hrají“ se „super mocnou“ plachtou přes Bažinu – jejich stany. Moc se nedaří, zítra to musíme vymyslet.

Zahajovací nástup se stručnou poučkou, jak má vypadat kroj, jak pozor a pohov nám přednesl Karas, který se stále vleze do svých krojových kraťas, protože preferuje gumu (v pase) na rozdíl od Pepís. Moris zásekem do špalku zahájil letošní LT. Do tmy se děti seznamovali s tábořištěm a hrály seznamovací hry.

• Vedoucí dne: Karas
• Služba: Luboš, Koub
• Pokřik: Karas

Na Matějáku už jsme zas, duchům nezkřížíme ani vlas.

Den druhý – úterý 1. 8.

Úplné jasno a téměř 20°C nás vytáhlo ze stanů. A taky to byl vedoucí dne a bušení do Tamtamu. ŠOK! Karas na rozcvičce! Běží! Cvičí! Plave!

Bodování, snídaně, škrábání brambor. Vedení dál pokračuje ve snaze přikrýt Bažinu plachtou. Pár jich jde s Blackem a Tomem na dřevo. Ostatní jdeme s dětma na obhlídku. Z tábora k Hladové studánce, na Větrnou hůrku, do Matějovce ke kostelu sv. Linharta a sv. Oldřicha. Dále kolem Korunních rybníků do Rožnova na bizony, pozdravit památník siňora Picchioniho a pak lesem k Taklawakanu a do tábora na oběd.

Luboš s Koubem nám nachystali kuřízek s bramborem a rajčatovým salátem a květákovou polévku. V poledním klidu si odpočineme, abysme měli dost sil na odpolední etapovku a přípravu zahajovacího ohně. Scénka se zdařila. Pepa Boháček a Vendelín Nademlejnský mladší se při podepisování na stěnu hladomorny stali svědky kouzel a neznámý hlas vyhnal „cizáky“ ze svého hradu.

Následovala hra o jména, kdy musely družinky A, B, C ,D, E sehnat několika řemeslníkům jejich potřeby. Letos tu máme party táborníků, které budou usilovat o opravu hradů Okoře, Veveří, Hasištejna, Trosek a Děviček. To jsem zvědav na pokřiky (pozn. Karase). Po hře jsme zorganizovali rajóny a půjdeme se koupat.

Rychlovka a příprava k ohni. Ten byl úvodní – stručný – plný informací od hlavasa Morise a etapovkáře Karasa. Zazpívali jsme a kolem 22. hodiny šli chrnět.

• Vedoucí dne: Stoupa
• Služba: Veveří (Jurka)
• Pokřik: Okoř

Rozbořená jména, je to letos změna.

Den třetí – středa 2. 8.

V noci nás vzbudil neuvěřitelný vichr. Předpověď z Matějovce hlásí v nárazech až 60km/h. V lese jsme viděli spadnout pár větviček, ale jinak nic, tak jsme zase usnuli. Ráno krapet pod mrakem, ale stále příjemných 20°C.

Na snídani nám kuchtíci nachystali kakao a rohlíky s marmeládou. Včil nastala panika při kvůli 😉 bodování a čekají nás disciplíny – zdravověda s Granko, uzly s Vítkem, šifry s Davem, orientaci s Morisem a umění služby s Koubem.

Na oběd jsme si břichy špagetama nacpali s výbornou bramboračkou. Prodloužený polední klid, protože se začaly šít vlajky. Granko vysvětlila bobříky, kterým letos říkáme „kvalifikační kurzy“. Odpoledne jsme přemlouvali pana zedníka. Ten by nám pomohl, ale nestartuje mu auto a tak musela zastoupit „Hradní střela“ Pepy Boháčka.

Děcka si v družinkách postavily vozítko – 3-4m kláda, řádně označená SPZkama a vydaly se podle poloslepé mapy do Matějovce, Rožnova, Horního Radíkova a dalších blízkých měst….reprezentovanými vedoucími v okolí tábora 🙂

Cesta z Matějovce do Vitíněvsi sklidila nejméně sympatií – na trase je hlášena mlha, takže Dave každému hráči zavázal oči trochu- průhledným igelitovým páskem. Hanička s družinkou zabočila hned na startu dobře, ale pak „se opravila“ a šla jinam. Po 20 minutách se z území Safari ozvalo její „si děláte srandu!?!“ Čtení v mapě v mlze nebylo nejjednodušší…

Nakonec všici zdárně dopravili všechen náklad. Druhý odpolední program, krom šití vlajek, bylo „békání“ na hřišti a večer děti čeká hra Lumenky. Hráči držíce se „auta“ musí sbírat po tmě fosforeskující lesklé a reflexní kamínky. Pak bude následovat hygiena a večerka.

• Vedoucí dne: Dave
• Služba: Hasištejn
• Pokřik: Děvičky

Mlha všude kolem nás, Kit si málem zlomil vaz.

Den čtvrtý – čtvrtek 3. 8.

Zcela jasné ráno nás uvítalo. Budíček jsme kvůli večerním lumenkám malinko posunuli. Rozcvička, nástup, ranní hygiena, bodování pořádku…klasické ranní kolečko. Dneska nás čeká půldenní výlet přes „lesní park na Havlově hoře“ až k „Ďáblově **deli“. První polovinu cesty bylo úmorné vedro, ale došli jsme až k rozhledně, kde vznikla další hromadná fotka. Odtema k zadku a do Zvůle, kde jsme se vykoupali a udělali pyramidu z dětí.

Do tábora jsme dorazili sice o hodinu pozdě, ale přece. Granko s Karasem poklidili Bažinu a dostavěli kancl. Zbytek dne si zahráli různé minihry a rádci šili vlajky.

• Vedoucí dne: Medúza
• Služba: Okoř
• Pokřik: Okoř

Zvůle, zadek, rozhledna, mrška jedna nezbedná.

Den pátý – pátek 4. 8.

V šest ráno nás probudil déšť, který nepřestal ani během rozcvičky, ale jsme drsňáci a neodradilo nás to. Nástup už byl docela za sucha, ale během snídaně a dopoledních disciplín se zase rozpršelo. Na oběd jsme dostali čočku na kyselo a výbornou cibulačku. V poledním klidu děcka dodělávají vlajky a vystřihují si včerejší dílek od pana zedníka. Po poledňáku jsme děti vyzkoušeli v tábornických dovednostech – řezání na čas, zatloukání hřebíků, zasekávání sekery na čáru.

Odpoledněji zas děcka musely přemluvit v etapovce pana truhláře. Musí vyrobit 20x20x20cm bedýnku, do ní básničku, loďku, vzkaz pro své budoucí já. Mají na to 8 dní. Po večeři jsme je nechali odpočívat u kartiček, ale těsně před spaním jsme jim zvedli mandle cvičným poplachem a přepadem.

• Vedoucí dne: Kubrt
• Služba: Děvičky
• Pokřik: Hasištejn

Trojboj jako každý rok, zlepšuje se každý cvok.

Den šestý – sobota 5. 8.

Dneska nás čeká první velká celodenní hra Safari. Opět se z nás, některých, stanou lovci, pytláci a z vedoucích strážci parku. Opět si sběrem, tedy lovem, budeme muset vydělat na lovecké licence a samozřejmě obživu.

Koub s Lubošem opět nachystali hamburgery, trdelníky, klobásky, čufty a samozřejmě nějaké ty sladkosti. Novinkou je letos potulný šaman, kterého perfektně ztvárnil Murlock. Pokud ho potkáte, hodíte si kostkou a ta rozhodne, zda-li vám pomůže, nebo uškodí. A pokud u sebe budete mít Johnyho, velikou woo-doo panenku, odměna nebo kletba bude ještě silnější.

• Vedoucí dne: Stoupa
• Služba: Trosky
• Pokřik: Okoř

Šamanovy cecky, jsou velký jak necky.

Den sedmý – neděle 6. 8.

Od rána krapet prší, takže jsme museli malinko upravit program. Po snídani se počasí umoudřilo a tak mohl proběhnout obávaný letecký den, při kterém jsou neuklizené věci vyndány ze stanu hříšníků a uložený do plachty, odkud si je pak všichni provinilci musí v časovém limitu vytáhnout.

Dopolední program díky počasí proběhl v pláštěnkách. Děcka si perou a dojde i na koupání v teplé vodě pod sprchou 🙂 Poslední se umyli během poledňáku a tak mohla začít etapová hra podle plánu. Zje-vo-va-cí per-ga-men. Co to Vendelín s Dlouhým Jendou při úklidu našli? A co se stalo, když ho přečetli? Vypadá to, že náš hrad obývají duchové – rytíř Vilém Brtník z Brtníku a jeho dcera Leontýnka. Zatím nic moc, rytíř Brtník je studený čumák. Uvidíme, co dál.

I za deště jsme etapovku hráli a i za deště se moc líbila. Děcka musely najít 10 věcí v Latrín-lese a uklidit je do své komnaty. Aby to nebylo tak lehké, musela donesená věc pasovat přesně do obrysu v komnatě. Do večera jsme čas strávili v jídelně u společenských deskových a karetních her.

• Vedoucí dne: Karas
• Služba: Veveří
• Pokřik: Okoř

Uklízíme hrad, ať tam není smrad.

Den osmý – pondělí 7. 8.

Ráno nás z postelí vytáhlo sluníčko. Sice jen trošku svítilo, teploměr hlásil v 7:30 zhruba 11°C, ale do oběda se do nás začne určitě opírat více. Dopoledne jsme strávili posledním kolem disciplín a trochou toho sportování – sobí šlachou, která nám hned v prvním kole skončila na stromě, takže jsme si zopakovali týmovou spolupráci a společnými silami ji dostali dolů. Druhý a třetí hod skončil podobně, a tak jsme se odebrali na pole, kde jsme v klidu dohráli.

Na oběd jsme si zasloužili zeleninovou polívku s kroupami a vdolky s marmeládou a tvarohem. Mňam. V poledním klidu si děti splnily „kurz hmatu“ u Pepís. Karas rozdal další dílek – uklízecí – na hrad a odpoledne začíná „bitvou o tábor“ s Morisem.

Následovalo velké koupání při kterém jsme konečně vyvětrali všechny naše nafukovací hračky a samozřejmě i stříkací pušky. Během radovánek byli z ničeho nic odvolání 12+ členové. Je to tu – expedice začíná. Letos se mladší i starší podívají do Třeboně. Starší to vezmou vandrem pěšky, mladší se kus cesty svezou vlakem. Starší už ťapou, mladší vystřelí z tábora zítra ráno.

• Vedoucí dne: Granko
• Služba: Hasištejn
• Pokřik: Veveří

Do Jindřicháče už jdou, my půjdeme zítra, ou.

Den devátý – úterý 8. 8.

Po společné rozcvičce a snídani vystřelili z tábora i mladší, vedení Grankou, Koubem, Kari. Pěšky do Kaprouna a odtama úzkokolejkou do JH. Na pomník Járy Cimrmana jsme přidali největší kámen s podpisem. Z Hradce už obyčejným vlakem do Veselí a pak do Třeboně. Propletli jsme se centrem, kolem rybníka Svět až do sportovní haly, která bude na dalších pár dní našim domovem.

Po vybalení jsme čekání na starší vyplnili koupáním. Po shledání s Lubošem a ostatními jsme večer dokončili s filmovými pantomimami.

Den desátý – středa 9. 8.

Pravidelná rozcvička, nově v rybníce Svět. Jogurtová snídaně. Celý den jsme strávili ve víru velkoměsta – úkolem hry bylo nechat si od lidí namalovat motýla, slona, jeden recept a jeden životní příběh. Následoval rozchod a s ním velké utrácení kapesného od rodičů. Oběd jsme měli pod širým nebem v zámecké zahradě.

S plnými bříšky nás čekala prohlídka třeboňských kasem, která se nám pěkně prodražila, když se Granko při placení přehmátla a místo 1 200Kč zaplatila 12 000Kč. Vše bylo však zavčas odhaleno a chyba napravena. Další program startoval z ubytovny. Hra Fantom měla několik stanovišť, která dětem napovídala, kde se zrovna Fantom pohybuje. Fantom – Moris – byl netradičně zamaskovaný. Stačily brýle a tmavá kšiltovka. Denča dokonce do Fantoma vrazila a nevšimla si ho. Hygiena a flákání. Zbytek dne byl relaxační.

Den jedenáctý – čtvrtek 10. 8.

Rozcvička na golfovém hřišti. Rybník svět nám krapet zezelenal. Dnešní dopolední program je prohlídka pamětihodností. Schwarzenberská hrobka, socha Jakuba krčína, zámek Třeboň a zlatý hřeb – pivovar Regent.

Konec expedice se přiblížil – oběd na ubytovně. batohy na záda a hurá na vlak směr Veselí nad Lužnicí, JiH, Kaproun. Příchod do tábora v 18:30, nástup a večeře. A nezbytné ošetření puchýřů a otlačenin.

• Vedoucí dne: Karas
• Služba: /
• Pokřik: Trosky

Kahunas u kata, viděl velký zisk zlata.

Den dvanáctý – pátek 11. 8.

Vzhledem k počasí jsme dnešek pojali kreativně a odpočinkově. Namalovali jsme si hrnečky a nabatikovali si trička. A Karas si nabatikoval troje trenky. Obídek a po něm družinky dokončovaly bedničku pro truhláře. Ve scénce jsme potkali další postavy – pana hajného Kochánka s chotí, které krásně ztvárnili Koub s Vítkem. Pan hajný by dětem rád pomohl a daroval jim nějaký starý nábytek. A dokonce má známého kameníka, který by se jim podíval na tu rozbitou podlahu. Ale paní Kochánková je proti. Vypadá to, že doma vládne pevnou rukou – vařečkou.

Máme na ně oba jasný recept. Uvaříme jim nějaké dobroty, pěkně prostřeme a máme je v kapse. Nejlíp dopadla družinka Veveří a hamburgery s mletým hovězím. Večer jsme se sesedli v jídelně a s hudebními nástroji si nacvičili písničky k táborovému ohni.

• Vedoucí dne: Murlock
• Služba: Děvičky
• Pokřik: Děvičky

Bedny hotovy jsou jest, snad už bude jenom rest.

Den třináctý – sobota 12. 8.

Motýli, motýli, motýli. Lov barevných zvířátek, utíkání před dravci, výměna za peníze. Počasí se konečně umoudřilo a tak jsme mohli vyběhnout do lesa. Dodělali jsme disciplíny a Koleje postavil střelnici, takže jsme si otestovali svoji mušku. Družinky si nacvičily scénky a večer opět dorazil Kolman se svojí basou.

Karas s Morisem rozdali diplomy a zpívalo a hrálo se až do noci.

• Vedoucí dne: Granko
• Služba: Trosky
• Pokřik: Trosky

Motýlky a zvířata, George nám dělal koťata.

Den čtrnáctý – neděle 13. 8.

Letečák a sanita. Počasí se drží, tu a tam vykoukne sluníčko. Děti se koupou, perou si a Kýbl obchází stany a impregnuje celty. Stoupa s Vítkem dostavěli lanové „umm“ centrum, též zvané „U loďáku“, takže kdo má hotovo, lepí si získané dílky hradu nebo se vozí-leze-šplhá pro zábavu.

Koub nám chystá uzené maso k obědu, takže voní celá jídelna. Polední klid plný sluníčka, všichni tráví čas na louce. Po-o Karas s Davem nachystali etapovou hru instalatér. Pan řemeslník nám při opravách nešťastnou náhodou spadl do studny. Je v pořádku a po proudu nám poslal mapku, kde u pramene vylezl. Dětem jsme ještě v poledňáku sebrali rádce, které Dave vedl cestou necestou, lesem nelesem, polem nepolem do lesíka kousek od Větrné hůrky. Ti pro zbytek družinky psali po cestě popis trasy. Aby družinka „mapku“ získala, museli naplnit „studnu“ vodou, aby jim vyplavala ampulka. Všechny družinky po různých patáliích svého instalatéra našly, až na Haniččinu družinku Děvičky, která skončila za horama a dorazila až po večeři (3 hodiny po ostatních). Po jídle následovala série bojovek v tábořišti a v blízkém okolí.

• Vedoucí dne: Koleje
• Služba: Veveří
• Pokřik: Děvičky (samotná Hanička)

Skupinku mám v čudu, aspoň nemaj nudu.

Den patnáctý – pondělí 14. 8.

Ráno polojasno až skorojasno a příjemných 15°C. Rozcvička s Georgem nám dala pořádně do těla. Však to bude třeba, čeká nás Olympiáda, dopoledne plné sportovních disciplín. Střelba ze vzduchovky s Kýblem, hod papírovou koulí s Bárou a Ádou, hod polenem (špalkem) s Murlock, skok do dálky taky s ním, překážková dráha s Davem a sprint s Georgem.

Po obědě všechny čekalo finální vypětí – Rožnovské kolečko – Marathon. První skončil Veverka s časem 9 minut 37 sekund. Kolečko se běží z tábora k Rožnovské studánce, na silnici, doleva k Matějovci a zpátky do tábora – 2,3km. Když se i poslední běžec dostal do cíle, čekala naše táborníky etapová hra – elektrikář, kterou si „perfektně“ připravil Moris 🙂

Start u Takla-wakanu, kde jsme vybraným členům – elektrikářům – zavázali ruce a dostali manuál na zapojení obvodu a jeho oživení pomocí brambor, citrónů a jednoduchého galvanického článku stvořeného z hliníkové misky, vyluhovaného uhlíku a kousku toaleťáku.

U téhle hry opět excelovala družinka Děvičky. Hanička ten den držela „kurz mlčení“ a Kit se osvědčil jako rozený elektrikář, když po půl hodině civění do papírů a schémat zahlásil „jsou tam takový dvě elektrody“. Zbytek dne jsme strávili odpočinkem na louce a hraním kartiček.

• Vedoucí dne: Dave
• Služba: Hasištejn
• Pokřik: Trosky

Naši Hanku mlčení ničí, brzy vezme Kiťáka tyčí.

Den šestnáctý – úterý 15. 8.

7:30 budíček. Příprava na rozcvičku. Nástup na rozcvičku…POPLACH! SBALTE SI VĚCI NA JEDNODENNÍ AKCI! STARŠÍ SI SBALÍ DO DRUHÉHO BATOHU SPACÁK A VĚCI NA VÍCEDENNÍ AKCI! Letošní cesta za pokladem vypukla nenadále. Mladší čeká kolečko přes Nový Svět, Landštejn a Stálkov zpátky do tábora – cca 30km.

Starší měli začátek podobný, pak ale museli uhnout na Kunžak a Kunějovský dvůr – trasa měla cca 63km, ale čekalo je přespání ve skalním městě – tábořišti T. K. Dřevaři Brno. A taky je tam čekala Pepís a Karas se špekáčky. První dorazila dvojice Veverka+David ve 23:15, poslední se přištrachali Kit s kikčou v 01:44. Dobrou noc.

Den sedmnáctý – středa 16. 8.

Mladší čekali dopoledne míčové hry, starší museli rozluštit šifru a co nejrychleji doklapat do tábora. První dvojice Veverka+David, kteří zbývajících 12km urazili za cca 2,5 hodiny. Zbytek dne byl odpočinkový, začali jsme bourat menší stavby, jako např. koupací stan, sušáky na oblečení atd. Přece jen za pár dní tábořiště opouštíme.

• Vedoucí dne: Granko
• Služba: Děvičky
• Pokřik: Okoř

Pokladovka obří je, ta nás všechny zabije.

Den osmnáctý – čtvrtek 17. 8.

Ráno plné slunce, rozcvička a začátek konce. Děti se začaly balit, vedení balí kancl, Karas chystá oheň. Po obědě jsou už děti bezdomovci, oheň je hotov a Pepís nachystala etapovou hru (poslední letošní) – sklenář. Děti musí v Drsné najít 10 stanovišť s 10 různými krabicemi a v nich 10 různých přírodnin, které musí poznat podle hmatu. Za dobře rozpoznanou položku dostanou střípek, který musí zařadit do rámu a složit celé barevné vytrážované okno. Po hře nás teď čeká vyzvedávání pokladu. Třetí místa šla tradičně s buzolou do lesa, druhá místa v plavkách do Hlaďáku a první místa? Ta si musela pro svůj poklad na konec lanového centra. Veverka s Davidem a Vája s Trpaslíkem přechod na jedničku zvládli a už si užívají dobrot, i když Váji při spouštění povolilo ucho na kyblíku, takže se jim poklad při dopadu na zem rozletěl všude kolem 🙂 Večer samozřejmě pokračovalo bourání.

• Vedoucí dne: Stoupa
• Služba: Trosky
• Pokřik: Děvičky

Hanča byla v nemocnici, s mokrým hadrem na palici.

Den devatenáctý – pátek 18. 8.

Ráno nás ze spacáku opět vytáhlo sluníčko a Stoupovo „bůůdííčéék“! Po rozcvičce se začalo balit vedení a ouha! Stoupovi se nějak do stanu dostalo po okraj šišek. To mu kamarádi přejí vše nejlepší k jeho 32. narozeninám.

Dopoledne i po obědě bouráme a nosíme, bouráme a nosíme. Na noc totiž hlásí déšť a tak chceme mít všechno pod střechou. Večer nás čeká závěrečný oheň a celkové hodnocení. Rozdali jsme diplomů a diplomů. Etapovou hru Ať žijí duchové letos vyhrála družinka hradu Okoře. Zahrály se scénky a díky nové krvi – Mikiho tátovi jsme zahráli i dlouho nehrané písničky.

Děti jsme pak uložili do stanů a přístřešků a sami šli též spát. Během toho nás probudilo hrozivé praskání a mocné žuchnutí. Jeden ze statných smrků na kraji tábora se ve větru vyvrátil a vzal s sebou ještě pár menších. Děti jsme proto nastěhovali do jídelny, kde měly strávit zbytek noci, nebo dokud se vichr nepřežene.

Za cca hodinu bylo po všem. Spadlo pár kapek, vedoucí celou dobu hlídali a pak jsme nejmenší vrátili do společných stanů. Starší měli své přístřešky v lese a tak jsme je pro jistotu nechali spát v jídelně.

• Vedoucí dne: Karas
• Služba: Veveří
• Pokřik: –

Den dvacátý – sobota 19. 8.

Chladné, ale klidné ráno. Pobalili jsme zbytek věci, v 10:14 dorazila dodávka, kterou jsme naložili a kolem půl jedenácté vyrazili Granko, Kubrt, Murlock a Medúza s dětmi do Dolního Bolíkova. Tam jsme poobědvali a za 20 minut už jsme cestovali vlakem. Přestup v Kostelci a v tomto posledním vlaku většina dětí únavou usnula. V Brně jsme pak vystoupili a za vítání rodičů vyskákali z vlaku, rozloučili jsme se a večer už jsme si nechali jen zdát hezké sny a zážitky z uplynulého tábora.