Kde oblaka bílá plují…

Kari nám napsala zápis do kroniky:

S dětma a vedoucíma jsme si dali sraz u vchodu do kapucínské hrobky. A když jsme byli všichni, prošli jsme malou temnou uličkou na malé přednáměstí. Uprostřed náměstíčka se tyčila malá kašna jejíž špička byla pozlacená. V hrobce bylo několik vysušených „slavných“ lidí. A když jsme si prohlídli naše seschlé předky, vyrazili jsme s Bobrosvištěma do Muzea na exkurzi.


Děti si vyhrály v hřišti, kde si procvičili bobříky a dostali spoustu odměn. Celé patro obsahovalo spoustu knih a parodií na rychlé šípy. Dětem se moc z hřiště nechtělo a když jsme je umluvili, vyrazili jsme na Moravák. Tam jsme si zahráli pár her, které tam byly připraveny. Z tama jsme vyšli na Špilas a tam jsme se seznámili víc s Bobrosvištěma a zahráli pár her. A když Bobrosvišti odcházeli zakřičeli pokřik. A aby jsme nebyli máčky, složili jsme taky narychlo naše heslo: MY JSME DRSNÍ KAMZÍCI, NAKOPEM VÁM ZADNICI.

Autor: Kari

2 komentáře u „Kde oblaka bílá plují…“

Komentáře nejsou povoleny.