Sobota
Sešli jsme se na Židenickém nádraží brzy z rána. Náš vlak vyjížděl s drobným zpožděním 5 minut a v průběhu půl-hodinové cesty zpoždění ještě zvýšil na 12 minut, což vypadalo, že nám ujede návazný spoj. Ve vlaku byla dobrá nálada. Obsadili jsme celé sedačky pro nás Kamzíky.
V Tišnově, kde jsme měli přestupovat, nás čekala výluka. Náhradní autobusová doprava. Chvíli se čekalo na příjezd třetího autobusu, neboť první dva už byly plné. Po 10-15 minutách však přišla zpráva, že nepřijede. Tak jsme v autobusu zavedli drobnou kompresi cestujících a prostě jsme se tam vmáčkli 😆
Za patnáct minut jsme přesedali zase na vlak a pak už přímou cestou jsme dojeli na Nového Města na Moravě. Cesta pěšky s drobnou obklikou přes pole a byli jsme na místě. Pohledec. Ubytování v kulturním domě. Během čekání na správce s klíčky jsme si dali obídek….a stihli jsme i siestu. Avšak ubytování stálo za to.
Po nastěhování se jsme si popřesouvali nábytek k obrazu svému. Kdo chtěl, mohl si snést z patra matrace na spaní. Otočily se židličky v jídelně. A v přízemí, kde byla tělocvična, jsme postavili bednění okolo. Donesli brány….a zahráli jsme po vysvětlení pravidel prvni Flortballový zápas. Murlock dělal rozhodčího a hra děti naprosto nadchla. Prý i lepší jak vybiša (vybíjená).
Svačina. Poznávací hra. A že už se dost známe? Děcka mi to nevyvrátili. Kořínek zahrála s nimi hru, kdy se do kruhu daly židle a každý měl říct, v čem si myslí, že je jedinečný. Pokud v kruhu měl tuto vlastnost s dotyčným společnou, stoupl si a šel si sednout k němu na klín. Pokud bylo více takových lidí, prostě udělali vláček a seděli jeden na druhém. Přikládám do tabulky, v čem byl kdo nakonec jedinečný.
| Kdo | V čem jsem jedinečný (hra) |
|---|---|
| Kahun | pilotoval pravé letadlo |
| Moris | má holku |
| Ferda | že je Špičák |
| Kuba | hraje sportovně flortball |
| Had | má legendu v Brawl Stars |
| Kečup | má v pokoji 2 plšíky (ilustrace) |
| Krokodýl | je mi 14 let |
| Murlock | viděl seriál House of Cards |
| Mamut | má kalhoty podepsané Padákem |
| Nela | má doma zvíře žebrovník (ilustrace) |
| Divočák | hraje na housle |
| Koleje | že si při pádu z kola udělal moderní umění (přední kolo kaput) |
| Kořen | má doma 3 bratry |
| Jája | hraje basketball |
Vycházka na sever na Vávrovu skálu. To je místečko! Opuštěný balvan velikosti dvou patrového paneláku na vrcholu kopce. Přilehlý les, ale i louka. Na tom místě bylo úplně všechno z hracích terénů, co by si dětské srdíčko vedoucího mohlo jen přát. První hra na rozehřání byla zapikávaná. Míst na schování vagón. Nahánění kolem balvanu. Překvapivé výpady na pikolu. Jo, a na konci jsme nechali zapikávat vedoucího – Kolejeho. To byla páni hra!
Následovala výuka. Uzlování. S pár dětmi na výletě nám šla výuka od ruky. Zvládli jsme autíčka, zkracovačku a ti rychlejší dračí smyčku. Jako bonus Moris ukázal, jak si uvazuji smyčku na hamaku. Smyčku, kterou lze po uvázání ještě doštelovat. A jedním tahem se dá lehce rozvázat. Ale jak říkám, jen bonus. Nic co bychom povinně učili každého.
Po tom jsme dali ještě přežívací honičku. Kdy chytající hráč byl infekce. Ostatní přeživší. Když infekce chytila přeživšího, chytila jej za končetinu. Tu pak přeživší nemohl používat. Infekce musela jít chytnout dalšího (takové opla nepla). Když infekce vyřadila všechny končetiny přeživšího, stal se přeživší infekcí a chytal taky. Úkol zněl jednoduše – přežít.
Návrat na základnu. Večeře – špaget. Po večeři Vampusáci. Po nich hraní na kytaru a přesun do pelechů a chrápat.
Další dny už udělám stručněji. Ať je šance, že si to reálně někdo opravdu přečte. Dalo by se to rezepsat ještě stejně ve všech dnech, ale asi to udělám už jen bodově. Všechny dny byly stejným způsobem super 🙂
Neděle
Budíček, rozcvička. Posouvání zimního času. Prospali jsme se o hodinu déle. Jupí. Dopoledne vytoužený flortball a po svačině výuka šifer s ověřením. Během výuky jsem měli i jednu „grafickou“ šifru. Zopakovali jsme šifru z dřívější pokladovky na ukázku, že může být i pohybová. Jestli znáte vlajkovou šifru, tak podobným způsobem jsme měli vymyšlené významy k písmenům….a šifra byla pojmenována rozcvička. Kořínek se ujal předcvičování a děcka luštily co který cvik znamená. Velice se jim líbila. I ta rozcvička.
Po obědě a poledním klidu vycházka s hraním her. Tím jsme nádherně zaplácli celé odpoledne. Na večeři už jsme byli doma a po jídle nás čekala stezka odvahy. Po svíčkách zpátky domů. Doma sprcha a po sprše do hajan.
Pondělí
Výprava. Celodenní výlet, nebo jak Koleje rád propagoval, jednodenní pochod smrti. Příprava na výlet s výplňovým programem stavění stanů formou výuky. Ráno jsme o 10h vyrazili s batůžky na žlutou turistickou trasu. Čekalo nás 20km a vrátit jsme se měli o pěti. Trasa pro nás vyla připravená ze záchytných bodů:
Zuberský rybník – Koníkovské polesí – Památkník zastřelení vlka na Vysočině (kde byl oběd) – Přístřešek Metodka (kde jsme pouštěli pneumatiku a zase ji tlačili nahoru) – Odranec – Pod studnicemi – Nad Pohledcem – a Kulturní dům Pohledec
Trasu jsme stihli dobře a za západu Slunce se vrátili domů. Po večeři jedna dvě hry a v noci, po úspěchu minulého dne, jsme zopakovali ještě jednou Ztezku odvahy. Minule se nám děti nějak moc skupinkovali. Za dnešek už stejnou trasu prošli hezky po jednom člověku a rychleji jak včera. Veleúspěch.
Úterý
Úterý. Den za dobrou snídani! Vločky, Müsli, jogurt prosím! Po snídani a bodování flortball mezi dětmi. Poté pěší přesun do Nového města a do městských lázní, kde nás čekala koupačka, divoká řeka, výřivka a plavecký bazén. Po hodině a půl řádění cesta zpátky s rozchodem v Lidlu u nádraží. Nějaké doplnění cukernatých zásob z domova.
Oběd, polední klid a výuka orientace a herní program až do večera.
Středa
Ve středu většinu programu sebral úklid společných prostor a balení věcí. Vyhodnocení a předání diplomů. Přesun na nádraží a cesta domů.
Během výletu jsme měli krásné počasí. Bez přeháněk, na mikinu a místy bundu. Slunce zapadalo brzy a dal se dělat noční program, čehož jsme naplno využili. Dětí po skromnu, díky čemuž jsme zvládli hromadu výuky. A ubytování, luxus! Tak mrkněte na fotky! 🙂