Příběhy o KPZ

Během výletu do Kunčiny Vsi jsme hráli hru „Příběhy o KPZ“. Úkolem bylo rozlišit z vystavených předmětů ty, které do KPZ patří a ty, které ne. Potom napsat příběh, aby se v něm objevily všechny vybrané věci.

Zde jsou ukázky:

Marťas – Šel jsem někam a potřeboval jsem vědět telefonní čísla, ale měl jsem peníze, ale měl jsem jich málo. Tak jsem napsal tužkou dopis z papíru na kterém byla známka. Potřeboval jsem si zašít knoflík, potřeboval jsem zapálit kůru, tak jsem použil zápalky a musel jsem sepnout věci sponkou, potom jsem něco zalepil náplastí zavázal jsem strom nití, maloval jsem na chodník křídami, pak mě bolela hlava tak jsem si vzal prášky, pak jsem zapálil svíčku.

Slůně – Šel jeden Rusák, který se stratil v německým lese. Měl sebou jen mosin nagat a ppsko. Šel dál a uviděl Němce. Vzal ppsko. A vystřelil. Němec padl k zemi a byl mřtev. Rusák u něj našel KPZ. Byly v ní věci: Uzlák, nit, náplast, baterka, telefonní čísla (německy), drátek, nůž, prášky, zápalky, zápisník a svíčka. Rusák šel dál a postřílel pár esesáků a zavolal německou visílačkou. /…/- – -/…/ Za dvě hodiny přiletěl vrtulník. A Rusák odletěl do Ruska za svou ženou a přítelkyní. Konec.

Mara – Táta bral vitamíny a když je dobral tak mi dal krabičku a použil jsem ji do KPZ. Byla hotová. Šli jsme na výlet. Cestou se mi rozbili kalhoty ve dvou místech. Na koleni a v pase. Viřešili jsme to tak že na pas jsem vzal z KPZ jehlu, nit, sicherhajzku a knoflík. Kalhoty byly spravené. Šli jsme dál a po pár kylometrech byla po cestě bříza a pod ní kůra. Vzal jsem ji a dal do KPZ. Cestou jsem potkal starého kamaráda a požádal jsem ho o telefonní číslo. Ale on neměl papír ani tužku tak jsem to vzal z KPZ a on mi to napsal. Rozloučili jsme se a šel jsem dál. Potkal jsem bráchu kterému nešel zapalit oheň. Zapálil jsem sirkami svíčku a ze svíčky jsem zapálil oheň, ale to nebylo vše. Nemohl spravit lavečku. Svázali jsme ji provázkem a konec zatloukli hřebíkem. Povedlo se. Potom jsem pokračoval a bez problému došel domů.

Carmen – Jednoho dne jsem šla do lesa. Bylo asi 12:00 večer a něco jsem slyšela. Cvak, cvak. Otočila jsem se, ale nic. Šla jsem a našla jsem březovou kůru. Vzala jsem. Zase jsem něco slyšela. Vzala jsem zápalky a zapálila sirku. Nikoho jsem neviděla a našla jsem hřebík od krve. Čí ta krev byla? Šla jsem dále a našla gumičku, nějaké holce patřila. Pořád se mi zdálo, že mě někdo sleduje. Nevěděla jsem, co mám dělat, ale vrátit jsem se nemohla. Byl tam někdo a dále také ne. Co když je to past, ale přesto jsem šla dále až jsem narazila na mimozemskou loď s drátkem. Čí to byla krev na hřebíku a čí loď? Z lodě vystoupil Karas. Kromě kalhot neměl na sobě nic, ale dal mi 5 korun drobné. Karas byl Ítí. Jakoby celý život byl v popelnici. Alespoň něčemu jsem se zasmála. Přišla i Pepís jako anděl a dala mi prášky, teda aspirin a přišla Hanka jako slavná modelka krásy a dala mi známku pro krásu a ta krev byla Kýbla. Znáte Kýbla nešiku? Píchl se a kašlal na to, ale Denča mu na to dala náplast, ale Kýbl ani nepoděkoval. Denča byla bohyně slávy, laskavosti a krásy jako Háňa. Matouš byl bůh krav a volů. Karasovy spadl knoflík. Ajajaj spadli mu kalhoty. Máma mi dala sebou t. čísla a podpalovač jsem nenašla. Noc která ze začátku vypadala jako noční můra, byla velká sranda a karasovy kalhoty, tak to sem šla domů. Nemohla jsem tam zůstat a Dave ten měl ruku i nohu od psích (výkalů) a Kýbl ten hledal po lese WC. A Denča ho naháněla. Ale Kýbl potřeboval WC. Kari hrdinka jako Lara Croft byla akční a Karasa odkopla do popelnice. Karas měl na hlavě šlupku od banánu a odpadky. Přišlo Slůně a říkalo řízek x10x. Mezitím si Karas ufet a Háňa spala a já šla domů.

Kari zatím text nedodala. Tak nám ho co nejdříve dones,  ať se můžeme také podívat.