Den první, pátek – cesta tam.
V pátek jsme se sešli na nádraží v Židenicích, jelikož Hlavní nádraží je již rok rozkopané….a konec v nedohlednu. Sešli jsme se v počtu 11 dětí a 8 vedoucích. Jmenovitě Moris, Smrky, Padák, Kit, Medúza, Koleje a Kahunas. Z dětí pak Jakub, Divočák, Kryštof, Bibi, Mamut, Kečup, Mravenec, Fanda, Fíša, Krokodýl a David.
Vlakem jsme vyrazili směrem na Vysočinu do Nového Města na Moravě, kde nás čeká ubytování ve skautské chatě Mercedeska. Párkrát jsme tu již byli…a je to moc fajn ubytování. Po jednom přestupu v Tišnově a 2km cesty na chatu přicházíme k ubytování. V příšeří večera se jsme se setkali se zásobovacím vozidlem a uvítali se s Peťou, která přijela v zásobovacím vozidle se Smrkym. Během předávání chatky. Mezitím jsme na louce před chatkou zahráli s dětmi hru Elektrárnu, u které se zvládlo vystřídat celkem dost dětí. A museli jsme se učit posílat signály, neboť v síti vznikala spousta brumu.
Následovalo se zabydlení v horním patře a večeře. Velice mazaná večeře. Po večeři pak první bodovaný program výletu s prvním zasvěcením dětí do etapové hry výletu: New Transconintenal Route. Takže stavění železnice napříč Amerikou. Hrála se malování vlaků, kdy děti měli za úkol po hození kostkou namalovat patřičný vagón. Samozřejmě na začátku bylo nutné nasadit jako v Člověče nezlob se – hodit šestku a namalovat lokomotivu. Po hře jsme se vrhli do betlí a započala večerka.
Sobota
Ráno započalo dříve, než byl budíček. Nově děti plné energie měly roupy už od šesti hodin a musely se klidnit, aby nebudily ostatní. Ve čtvrt na osm už se čekalo v bdělém stavu na budíček o půl. Stálo to hodně námahy, ale pravidlo do budíčku jsou všichni ve spacáku, na svém a potichu jsme dodrželi.
Následoval klasický ranní ceremoniál. Rozcvička s proběhnutím se po okolí. Protažení svalů, dechové cvičení. Po návratu výborná marmeládová snídaně. Bodování pořádku. Zuby. Příprava na vycházku. Na vycházku jsme měli plán jen něco málo chození a spíš zahrání si dvou větších her. Hry jsme stihli tři. Jedna byla posouvání klády v týmu, kdy byla soutěž mezi dvěma týmy s cílem dostat se dřív do cílové rovinky. Jenom jeden člen směl chodit….a všichni se zároveň museli klády dotýkat. Takže si děti hadem podávaly velký kus dřeva. Druhou hrou bylo po slepu následovat provaz, což děti též zvládly.
A mezitím co se hrálo, probíhala příprava vlakového spojení v přilehlém lese. Objevily se zastávky celkem 32 zastávek. Objevily se 4 vlakové linky (6 vedoucích). Děti měly za úkol podepsat se na co nejvíce zastávkách. K přesunu se směly používat pouze vlaky. A vlaky měly za úkol hru hooodně obzvláštňovat. Ztrácely se lopatky na uhlí, kontrolovaly se jízdenky, zastávky byly uzavřeny kvůli výkopovým pracím. Dělo se věcí 🙂 Po hraní her jsme dokončili výletový okruh při kterém jsme našlapali 8 kilometrů. Krásná procházka.
Po návratu na skautskou chatu Mercedes náš čekala polívečka a rizoto, jenž se skvěle povedla. Dlouhý polední klid. Ke konci klidu se vybrali dobrovolníci, jenž šli chystat dřevo do krbu a na oheň, co bude večer hořeti. Konec poledňáku. Následoval program venku, kdy Smrky se ujal vysvětlování jízdních řádů. Že jsou různé pro MHD, mimoměstské, vlaky, metro….a jak je to se zastávkami a časy odjezdů. A očividně to byl program vhodný spíš pro starší skupinu. Takže se po čase snažení a nechápavých výrazů Smrky rozhodl zahrát spíš hry. Uvnitř se připravovala nosící hra na týmy. Venku jsem postřehl, že se dohrával Švec kleptoman, kdy je úkolem vyzout protivníkův tým a i s ponožkami odnést do svého kruhu. Hraje se, dokud někdo z protivníků má je ponožku či více na nohou. K tomu svítilo krásně Sluníčko.
Ke konci odpoledne jsme se vrhli na připravovanou hru nošení předmětů, kdy v poli byly umístěné popsané věci (koště 3 mužné za 3 body, lavička 4 mužná za 15 bodů, karimatka 2M1B…) a úkolem dětí bylo v tomto počtu lidí poodnášet co nejvíce bodů. Součástí 5 členného týmu byl 1 chytač, který házením koule mohl kohokoliv vybít, včetně protivníkova chytače….a tací se museli běžet oživit zpátky do domečku. Takže pokud se tak stalo při nesení věci, musela se položit a ostatní buď běželi pro něco jiného….nebo čekali, až se jeden vrátí. Musím připomenout, že v tuto dobu bylo bodování etapové hry výletu dost vyrovnané a každá hra, která se odsud hrála měnila pořadí.
Hra byla ukončena deštěm. Večeře opékání špekáčků na ohni se zdála být ztracená, když v tom přeháňka odezněla. Zapálil se oheň, na lavičky se daly karimatky a opékalo se. Dlouho a všechno možné. V závěru i chleba s kečupem skončil nad ohněm. A prý dobrý. Nevím, já raději maso.
A myslíte, že už zase hygiena a spinkat? To těžko, je teprve osm hodin. Navazovala konstrukční etapovka Stavění mostů ze špejlí. Úkolem bylo udělat konstrukci, která bude mezi dvěma krabicemi mléka a nikde po cestě se nebude dotýkat stolu. Zkouška probíhala tak, že po mostě musí přejet natahovací autíčko se setrvačníkem. Druhotné pravidlo byl vzhled. Hodina a půl a mladší šli do hajan. O půl hodiny později se odpískal konec hry. Bohužel, děti most nedokončily. Jeden tým sestrojil katapult. Druhý tým sestavil most až hodinu po konci hry (Krokodýl). A to už bylo v době porady. Ale bojoval a dostal za to plusové body. Jediný funkční most, opravdu funkční, sestrojilo vedení a ráno jej prezentovalo na poradě. Aby se vědělo, že to není nemožný úkol, jak kolovalo během hry. Ale byla to zábava. Večerka
Neděle a návrat
Budíček. I v neděli rozcvička. Snídaně i s kakaem. Příprava na bodování, které se taky počítá do hodnocení v etapové hře. Skóre se liší o půl vítězné hry. Bitva na ostří nože. A bodování, to byste nečekaly, skončilo remízou. Hygiena. Balení. Letití členové sami, nováčci spolu s vedoucími. Kdo má sbaleno, jde ven. Venku se dělala rojnice, aby se našli ztracené věci Kryštůvka a Kuby. Našel se jak příbor, tak svítilna. Kuba našel svoji baterku při odchodu v kapse…..takže jsme ji hledali marně. Ale dopadlo to dobře a na výletě se nic neztratilo.
Po rojnicích se zahrála hra Válečná zahrada, kterou zastřešoval Padák a kterou naši praktikanti vymysleli na první schůzce letošního roku. Je to velkolepá bojovka. Kombinace her vlajka, náhodného vhazování cenných tenisáků do pole a šátkované. Každý prvek hry je za bod a každý má šanci najít se v něčem jiném. Pro každou věkovou skupina je tam jiný herní prvek, který zabaví. A děti se na hru vrhly s totálním nasazením. Skóre bylo nevyhnutelné…zvítězili Kečupáci nad Krokodýly. A poslední bodovaná hra výletu se teprve blížila.
Hra Král a šašek. Což je vybíjená na týmy. Kdo je vybitý si čupne. Až na skrytou postavu Krále. Ten když je vybitý, tak tým prohrál. Pak je ve hře druhá, chvíli tajná postava Šaška. Ten nemůže míč chytat, ale je nesmrtelný. Takže takový živý štít. Novinkou, obzvláštněním hry byla postava vedoucího, co chodila po poli a když se ji zrovna chtělo, rozdávala úkoly za tenisák. Takový tenisák byla jediná střela, která vybila hráče stejně jako míč s tím rozdílem, že střela mohla vybít i Šaška. Na druhou stranu, hráč s tenisákem musel stát na místě a čekat na svoji příležitost. A úkoly k získání nebyly vždy lehké. Udělat dřepy, dotknout se nějakého hráče v poli, podlézt mezi nohami vedoucího či fotografa. No, hrálo se a vyhrálo. S koncem hry se rozhodlo i pořadí etapovky. Vyhráli to, ale velice těsně Kečupáci. Všechna čest.
Po hře svačina, procházka a už odchod s batohami na vlak. Dva kilometry. Dorazili jsme k nádraží s předstihem a zahrály se ještě majáky. Pak cesta jedním vlakem, druhým vlakem a dorazili jsme na nádraží v Židenicích. Tam už nás čekali rodiče a těšili se na své potomstvo plné zážitků z prvního výletu s Kamzíky.
Děkujeme všem zúčastněným a těšíme se na další výlet též do Nového města, ale do tělocvičny. A věřte tomu nebo ne, výlet s ubytováním, kde se dá blbnou po celou dobu, co jste i zavření uvnitř, má úplně jiný spád a podobu.