Větrná hůrka v Ruprechtově

Sešlo se nás hezkých 25 – z vedoucích Pepís, Karas a Kari. Dětí bylo mnoho, takže tento výlet bude určitě stát za to!

Na Židenickém nádraží jsme nasedli na autobus do Jedovnic, poté přestup do Senetářova a ještě jeden až k cíli – do Ruprechtova. Vystoupili jsme u doškové chalupy a vrátili se kousek na začátek vesnice. U mlýna nás vítala Lada a Honza. Paní průvodkyně na nás ale zapomněla, tak jsme si zahráli hru Kámen, nůžky a chvilku na ni počkali. Poté jsme si prohlédli celý mlýn, dozvěděli jsme se informace na videu a prohlídli si výstavu obrázků. Děti si nakoupily suvenýry, dostaly časopisy s modelem mlýna a také jsme poobědvali. Aby nás nebylo málo, přijela ještě Iva s Honzou a s pejsky.

Z Ruprechtova naše cesta pokračovala po modré turistické značce směr Bukovinka. V lese bylo občas mokro, ale to nám, turistům, nevadilo. Další větší zastávku jsme udělali U tří smrků. Nasvačili jsme se a zahráli si několik her – nejprve v družstvech s létajícími talíři, pak v lese na jednotlivce, děti měly za úkol hledat to, co do lesa nepatří. Lada a Honza nás opustili a my jsme pokračovali dál. Kluci v čele trochu popletli cestu, ale dobře vyšli u rozcestí Rakovecké údolí. Karas nám ukázal boty, které tady visí na stromě, na památku mladého ševce, který byl ve zdejších lesích okraden.

Už se stmívalo, ale naše cesta se pomalu blížila ke konci. Vyšli jsme nad Bukovinkou v polích a sešli do vesnice na zastávku autobusu. Odtud jsme pokračovali až do Brna.

Výlet se vydařil, počasí vyšlo, příště zase ve stejném počtu ahoj!