Vildenberskou naučnou stezkou

Ráno nás z Líšně vyrazilo čtrnáct. Dětí bylo devět, vedoucích pět. Autobusem jsme se dopravili až do Pozořic, odkud začínala naše cesta Vildenberskou naučnou stezkou.První kroky nás zavedly k místnímu baroknímu kostelu Nanebevzetí panny Marie. Prohlédli jsme si okolí Pozořic ze zdejší terasy, která kolem kostela vede. Poté jsme se přesunuli k Hastrmanovi, kde se děti vyřádily na přírodním hřišti. Cesta byla značena modrou turistickou značkou, ale sem tam se nám značení podařilo přehlédnout. Šli jsme asi dva kilometry polní cestou, kde jsme si několikrát přečetli naučné tabule, ať už věnované místním rodákům nebo původní podobě městyse Pozořice. Nakonec se značka napojila na lesní cestu. Během naší procházky si děti užily oblíbenou hru Bomba, šváb, Šípková Růženka. Zastavili jsme se také u několika studánek – ta první, Srnčí, byla trochu zapomenutá, u té druhé – Žalmanovy, na nás čekal bohužel zavřený turistický srub, tak jsme se zde alespoň před srubem utábořili a uvařili si dobrý teplý oběd.

Když jsme se naobědvali a uklidili místo, začalo trochu pokapávat. V lese nám to ale nevadilo. Dále nás cesta vedla kolem bývalého hradu Vildenberk, dnes už zde najdeme jen pár kamení a informační tabule.  Napojili jsme se na zelenou značku, po které jsme pokračovali k Vildenberské louce. Tady u odpočívadla se děti trochu posilnily a zahrála se hra Přijel strýček z Ameriky, která procvičila hlavičky našich Kamzíčat. To už jsme byli jen kousek od cíle – vesničky Viničné Šumice.

Protože nám zbyla trocha času, zastavili jsme se ohřát v místní cukrárně U Růže. Děti dostaly teplý čaj a zákusek, mňam! Poté už následovala cesta domů, při čekání na autobus se stihla zahrát ještě hra Dostihy a v Brně hra Hu? Hu! a Karas s Pepís rozdali dětem korálky a nálepky do pasů.

Výlet byl zase moc prima!