Další pěkný výlet s Kamzíky. Tentokrát jsme se rozhodli strávit víkend v Moravském krasu. Vyjeli jsme v pátek ze Staré osady autobusem do Jedovnic a odtud do Vilémovic. Ubytování jsme měli domluvené v tělocvičně obecního úřadu. Když jsme se ubytovali a naobědvali, vyrazili jsme na průzkum kolem okolí Vilémovic. První zastavení bylo v nedaleké jeskyni – Smrtní. Tam nás překvapilo množství krásných rampouchů, které vyrůstaly „ze země“. Děti si samozřejmě stihly dostatečně užít sněhu, tak jsme se dále vypravili podívat se na propast Macochu. Zde zkoušel Matouš a Tchýňa zákony fyziky, když postavili sněhuláčí miminko a vysvětlovali dětem, jak to bylo s pověstí o Macoše 🙂 Poté nás vedoucí zavedli na dolní můstek propasti, tam jsme se ale museli dostat po „skluzavce“ ze schodů. Dále jsme pokračovali až k Punkevním jeskyním, kde jsme si prohlédli lanovku a lodičky. Údolím Punkvy pokračovali dál kolem Kateřinské jeskyně až jsme zase vyšli ve Vilémovicích. To už se stmívalo a proto hurá do tepla tělocvičny. Pepís vysušila všem mokré věci a šla chystat večeři, Karas, Matouš a Tchýňa mezitím připravili pár her na večer a děti si zahráli oblíbený BANG! Po večeři následovala hra SPZky na návsi vesnice. Úkolem bylo zapamatovat si co nejvíce značek schovaných u místního zamrzlého rybníku. Po večerní hře následovala večerka.
Druhý den se chystal celodenní výlet. Po snídani, bodování a rozcvičce přijel Stoupa a všichni jsme se vypravili směr Jedovnice. Tady nám Karas ukázal kostel sv. Petra a Pavla (možná zvaný Petrov?) a Matouš nás dovedl na rybník Olšovec, kde jsme e pěkně sklouzli. Pak cesta pokračovala dál, údolím až k Rudickému propadání. Zde vykouklo sluníčko a protože byl čas k obědu, snědli jsme si přichystné balíčky a odpočinuli si. Po obědě jsme přišli do Rudice a navštívili zdejší muzeum ve mlýně. Pan průvodce Děda Eda nám povykládal pohádku, jak se na mlýně oběsila koza a taky o Perníkové chaloupce a o bábě Ježi. Prohlédli jsme si celý mlýn, výstavu minerálů a speleologického nářadí a přečetli si zajímavosti o jeskyních. Pak jsme pokračovali přes Rudici a přes zasněžené pole do Vilémovic. Po večeři jsme si zahráli několik her (Na jelena, Městečko Palermo) a zazpívali s kytarou a mandolínou. A hurá do hajan!
V neděli nás čekal odjezd. Proto jsme se rozhodli využít sněhu a tak jsme se šli nejdříve klouzat na rybník a pak vozit na lopatách a igelitech. Přijela Bára, která pomohla Pepís se sváčou a s obědem. Po obědě nastal úklid tělocvičny a balení. A potom cesta domů, několik her a zase k rodičům. Uteklo to, jako vždy, ale bylo to prima, jako vžy 🙂
Snad vás od čtení neodradí délka… zážitků je tolik, že se to všechno musí zaznamenat. Fotky jsou již taky. Tak zavzpomínejte.
NN, myslím,že je lepší delší než krátký nebo žádný… ;o)