Jak jsme už měli několikrát možnost zjistit, vaření v přírodě nás velice baví. Avšak ne vždy je to dokonalé, ne vždy jsme všichni k obědu v trávě dobře připraveni a vždy při takovéto akci odpovídají vedoucí k tomuto tématu na hromady otázek. Na základě toho jsem se rozhodl, že připravím stránečku o cestovním stravování, které by vám tuto záležitost mělo osvětlit.
1. Volba vhodného teplého jídla
Pokud razíme na jednodenní výšlap, je nutné zvolit jednoduché a chutné jídlo. Takovou rychlou vhodnou teplou pochoutkou může být např. polévka ze sáčku. V takovémto případě si výbavu doplníme o potřebné množství vody. Z hutných jídel uvedu příkladem konzervy Trenčínské párky s fazolemi, nejrůznější guláše, leča apod. Nevhodné, buď už složitou přípravou či její délkou můžou být pokrmy, které nejsou instantní. Není úplně dobré, si na túru táhnout půl kila brambor, které plánujeme loupat a vařit. Mnohdy chutných pokrmů je nepřeberné množství a tak vím, že každý z vás si vybere podle chuti.
2. Vhodné nádobí a příbor
Jak se již stalo zvykem, stal se výletním nádobím prostý hliníkový či nerezový ešus (as. jídelní miska třídílná) a k němu lžička. S tímto „arzenálem“ si pohodlně vychutnáte jakýkoliv pokrm od polévky až k párkům. Pro pohodlnější turisty je na trhu k dispozici i příborová sada, tedy nůž, vidlička a lžíce v úhledném, praktickém a skladném setu. Tuto výbavu podle potřeby vašeho výběru jídla nutno doplnit o otvírák na konzervy či jiné speciální náčiní.
3. Vaření
Tato stránka přípravy nemá moc možností výběru. Malým, ale nepříliš výkonným je stále vařič na pevný líh. Na tomto bílými kostkami lihu poháněném „udělátku“ připravíte litr vroucí vody za cca 8 minut. Větší, ale o poznání rychlejší a lacinější variantou je vařič plynový. Má sice velkou pořizovací hodnotu, ale jeho provoz je mnohem levnější než u „liháče“. Litr vroucí vody jsme připravili za cca 4 minuty. V obou případech je nezbytně nutné si do své jídelní sestavy přidat zápalky či zapalovač, oboje vodě-odolně zabalené.
4. Tipy a triky
Abych na nic při balení nezapomněl, osobně se mi vyplatilo vše úhledně naskládat do ešusu. Celý vnitřek vystelu utěrkou, která se mi bude hodit na otření umytého ešusu a taky mi při chůzi nebude cinkat a štěrchat. Na dno v mikrotenovém pytlíku dám liháč, který mám naplněný lihovými kostkami a gumičkou svázané škrtátko a asi 20 sirek. Od mámy jsem si vyptal plastové lahvičky od léků, ve kterých mám na případné dochucení sůl, cukr a pepř a mezi ně vložím hliníkovou zkrácenou lžičku.
Všechno své vybavení mám náležitě označené, abych si je poznal, když se nás sejde více u společného vaření. Plastikové lahvičky lihovou fixou vč. označení, co ve které je. Co se týče značení, necháváme vám ruku volnou, počítejte však s tím, že nálepka s Harry Potterem se za čas umyje, tři škrábance šroubovákem do dna za dva tři výlety mezi ostatními novými škrábanci nepoznáte, barevné kolečko sprejem časem zmizí pod sazemi z ohňů. Tyto příklady neuvádím jako nevhodné, avšak nepříliš trvanlivé a 100%
Dobrou chuť.