Za polodrahokamy na Květnici

V zamlženém nedělním ránu jsme se sešli na židenickém nádraží. Dětí přišlo celkem devět, vedoucí byli dva – Karas a Pepís. Vlakem jsme se přesunuli do Tišnova a čekal nás celodenní výlet na kopec Květnici. Mlha nás neodradila, a tak jsme započali výšlap … Nahoru se nešlo nejlíp, ale všichni to zvládli a za odměnu je čekal odpočinek na Velké skále, vyhlídce na Tišnov. Ale viděti nebylo nic! Proto se děti domluvily, že místo pohledu na zamlženou krajinu budou sbírat polodrahokamy, což byla jedna z hlavních náplní výletu. A tak asi hodinu nemohly odtrhnout oči ze skalisek a od země 🙂 A že bylo co k nalezení! Nejkrásnější úlovek našla Kecka, ametyst, a byla na něj náležitě pyšná. Poté jsme se najedli a vyrazili dál po naší trase. Cestou jsme provedli několik zastávek, zahráli pár her (přeskok a přelez klády, Olagalové) a nakonec jsme se usadili v lomu u Předklášteří. Tady se děti pořádně vyřádily (vedoucí vlastně taky). Na poli se po svačince zahrály hry (Kdo přinese nejdál svoji věc, Hututu) a Karas nám popřednášel o tom, jak se pracuje v lomu a co se zde na velkých strojích vyrábí. Z lomu jsme pokračovali do Předklášteří, kde jsme neodolali a zastavili se na chvíli v místní cukrárně. Odtud do Tišnova na vlak. Pepís dětem před odjezdem rozdala korálky a zahráli jsme si ještě hru Škatule, škatule, hejbejte se!, která měla veliký úspěch. A pak nás čekala cesta domů a na nádraží natěšení rodičové …