Tak na začátek si řekněme, že tato forma orientace – bez pomůcek není nic jednoduchého a určitě bychom na ni neměli spoléhat, jako na hlavní ukazatel cesty. Orientace bez pomůcek není nikdy 100% a hodně záleží na situaci, denní době i na počasí.
Jak se vyvarovat orientaci bez pomůcek
Do situace, kdy by naše orientace naprosto selhala a neměli bychom žádné pomůcky se dostaneme, když zanedbáme přípravu na výlet. Proto dbejme, abychom alespoň trochu tušili, kde jsme. Nejlépe ještě před výletem se podíváme doma na mapy.
Dohledáme si, mezi kterými vesnicemi se budeme pohybovat, kde jsou kopce, potůčky a jak daleko od nich jsou turistické stezky. Ideálně si s sebou vezmeme mapu a v batůžku si vždy necháme buzolu.
Buzolu tam nechávejme, ani ji nevytahujme…člověk nikdy neví, kdy se bude hodit. Vnímejme, kudy jdeme. Držme se skupiny. Choďme po turistických stezkách. U informačních tabulí si znovu promyslete, kudy povedou další kroky.
Když dojde na situaci bez pomůcek
Záleží na situaci. Je rozdíl mezi ztracením se v zimě a v létě. Rovněž je rozdíl mezi dnem a nocí. Nejpříznivější dobou pro ztracení se je letní odpoledne. Pojďme si rozebrat jednotlivé metody, jak určit světové strany.
Orientace podle stínu slunce
Pokud nemáme naprosto tušení, kolik je hodin, můžeme si zkrátit čekání na pomoc zjišťováním světových stran. Dojdeme na louku a zabodneme do země aspoň metrový klacek. Klacek bude na zem vrhat stín – označ si nejvzdálenější konec stínu.
Postupem času se bude stín stěhovat. Čím déle počkáme, tím přesněji budeme znát směr. Vzdálenost mezi prvotním kamenem a nynějším stínem je směr Z->V. Dál od klacku je sever a blíž ke klacku je jih.
Orientace podle pohybu slunce
Slunce se pohybuje od východu přes jih na západ. Není třeba znát přesný čas. Stačí odhad.
Orientace podle slunce a hodinek
Potřebujeme analogový ciferník. Výsledkem je vždy jih. Metoda funguje tak, že namíříme hodinovou ručičku (tu kratší) směrem na slunce. Jih se nachází v poloviční vzdáleností mezi hodinovou ručičkou a číslicí dvanáct.
Je-li letní čas, měříme poloviční vzdálenost se 13. hodinou – číslem 1.
Orientace podle hvězd
V noci při jasné obloze můžeme využít hvězdy Polárka, též zvané Severka. Postup je jednoduchý. Na obloze najdeme velký vůz. Nad Velkým vozem najdeme Malý vůz a poslední hvězda Malého vozu je Polárka. Ta nám ukazuje směr na sever.
Když najdeme výhled na okolí
Dobrým nápadem při ztracení se je, když si najdeme výhled. Samotným pozorováním můžeme najít směr, kterým se chceme vydat. Popíšeme si, na jakou vzdálenost je možné co zahlédnout.
- Jednotlivé stromy 2km
- Postavy 850m
- Končetiny 700m
- Obličej člověka 75m
- Detaily domů 300m
- Zvuk zvonů 10km
- Hluk motorů 3km
- Sekání dřeva 400m
Orientace podle přírodních jevů
- Mraveniště mají severní stranu strmější.
- Samostatně rostlé stromy mají hustější větve na jižní straně.
- Slunečnice se obracejí za sluncem, i když je zataženo.
- Letokruhy osamělých pařezů jsou na severu hustší než na jihu.
- Letopočet na trigonometrického sloupku (červeno-bílá tyč na vrcholech kopců) je otočen k jihu
- Lišejníky na stromech narůstají více na severozápadní straně.
- Včelí úly bývají otočené vchodem k jihu.
Na závěr
I když je dost metod pro určení světových stran, nebude nám to nic platné, pokud nebudeme znát mapu okolí. Proto se před pracným zjišťováním rozmysleme, bude-li nám k něčemu informace o světových stranách.
Přečtěme si také článek o používání pomůcek k orientaci. Budiž tento článek výstrahou, aby jste si dali buzolu do batohu a již ji nevytahovali.