| Termín | 1. – 20. 8. 2022 |
| Hlavní vedoucí | Jan „Murlock“ Řezníček |
| Program | Jakub „Kahunas“ Pospíšil Jakub „Koub“ Řezníček |
| Kuchař | Václav „Veverka“ Křivánek Jakub „Koub“ Řezníček Luboš Křivánek |
| Zdravotník | Kateřina „Pepís“ Karásková Lukáš „Padák“ Hochman |
Fotky z tábora
HTML galerie 1
Videa z tábora
Šifry pokladu starší
Šifry pokladu mladší
Diplomy
Družinky a jejich pokřiky
Morová rána
Legolas, Kečup, Agi, Dori, Natka, Pepík
Morová rána, do pekel brána.
Špatné rozhodnutí
Krokodýl, Šárka, Paťa, Bára, Tiago
Rozhodnutí špatné, nebude to snadné.
Čokopiškoty
Vája, Ferda, Ksu, Fíša, Bibi, Listr
Parta dětí po explozi, nebezpečí jim prý hrozí.
Ratata čuňata
Nelča, Jája, Mamut, Had, Fanóš, Šarlotka
Ratata čuňata, roztrhnem vám kaťata.
Přepis táborové roniky
Sobota 30. 7. 2022
Po roce, jsou tu zase Váno.. teda tábor! A po třech letech zase jedeme na kolech. Teda starší členové 12+ let. Sraz byl v 8:00 hodin tradičně u lezecké stěny u Olympie. Počasí nám letos však nepřálo… lehce pršelo. Na sraze se nás setkalo 12 dětí a 5 vedoucích v doprovodu 2 tatínků (pan Marek a pan Pokorný) a s doprovodným vozidlem a řidičem Frantou Kolejkou st. Dopoledne předpověď hlásila déšť a tak jsme počasí uzpůsobili trasu. Absolvovali jsme 7 kilometrů do Rajhradu, kde jsme se schovali před deštěm. Liják se rozhodl, že potrvá 1,5 hodiny, a tak jsme se rozhodli pro návštěvu benediktinského kláštera. Prohlídka nakonec trvala akorát 1,5 hodiny, déšť jsme přečkali v suchu a v teple, a taky jsme se dozvěděli něco nového.
Po zajímavé prohlídce jsme se vydali konečně na cestu, směrem na západ, kde by pršet nemělo. Syrovice > Bratčice > Němčičky až do Jezeřan-Maršovic, kde jsme si dali oběd u kostela a odpočinkovou pauzu. Podle radaru to již vypadalo, že se nám další dešťový mrak vyhne. Po výjezdu z vesnice nás ale průtrž dostihla. Déšť jsme přečkali pod stromy u silnice a po 10 minutách jsme vyrazili zase na cestu. Toto byl ale náš POSLEDNÍ déšť za celý cyklo přesun! Hurá!
Naší další pauzou byla vesnice Vémyslice. Zde jsme do našeho doprovodného vozidla naložili Nelču a Ksu, neboť nás čekala nejnáročnější trasa dnešního dne, a tak jsme holkám trošku slevili. Ve Vémyslicích se s námi rozloučil i pan Marek, který se na kole vrátil zpět do Brna. Čekalo nás nejnáročnější stoupání a dvakrát přejezd řeky Rokytné. Kopce v Tulešicích i v Čermákovicích jsme nakonec zvládli levou zadní! Během této trasy jsme se již rozdělili na dvě cyklo skupiny:
A (Akčňáci) a P (Pohodáři).
Skupina A byla v jedné chvíli tak akční, že odbočili špatně a museli se kousek vracet. Ale do Rozkoše jsme dorazili všichni. Tady jsme dvojici Nelča a Ksu vyměnili za Váju a Dory, ty se autem dovezli až do dnešního cíle. Zbytek cyklistů pokračovat po “rozkošné” trase Rozkoš – Hostim. Trasa byla konečně bez větru a lesem, a tak se nám jelo konečně bezvadně. A tím, že se umoudřilo i počasí, a jelo se nám dobře, rozhodli jsme se nakonec absolvovat původní naplánovanou trasu (84km). Moravské Budějovice totiž již byly ny dohled Z centra města jsme pokračovali po modré turistické značce, přes chatovou oblast až k hrázi rybníka Hrachovec. Tam už na nás čekaly holky, Franta, Veverka s panem Pokorným, kteří chystali večeři. Ostatní se mezitím vykoupali, ubytovali a navečeřeli jsme se. To už za námi dorazil i Jája. I když vítr pořád silně foukal, my padli do spacáků a spali, jak zabití.
najeto: 86 km
Mezitím v táboře probíhala stavěčka:
Jelo se pro věci do domečku v Matějovci, přijela dodávka s kufry a bednami, postavil se přístřešek a pomale se začaly kopat latrýny a stavět základní stavby.
Neděle 31. 7. 2022
Pořádně jsme spánkem nabrali síly a probudili jsme se do krásného rána, i když neustále foukalo. Proběhla pořádná protahovací rozcvička pod vedením Granko, a pak koupačka v nádherném rybníce. Voda byla super. Snídaně, balení a pomale jsme vyrazili zase na cestu. Čekala nás lesní dobrodružná cesta po modré koňácké značce směr Dědice. Byl to hezký méně frekventovaný úsek od hlavní silnice, takto jsme jeli až do Jemnice. V Jemnici nás čekal oběd a dlouhá pauza v zámeckém parku, čekali jsme, zda nepoleví vítr, který nám po celou dobu jízdy foukal do obličeje, a ne do zad, jak bychom si přáli. Ale museli jsme jet dál. Před Starým Hobzím v kopci muselo naše doprovodné vozidlo naložit 2 cyklistky a o kousek dál další jednu. Holky se svezly autem a ostatní jeli směrem na Slavonice. Zde jsme dali další menší pauzu, svačinu a prohlídku města. A následovaly poslední kopečky. Vždyť do tábora je to už jen kousek!
Ve Stálkově jsme se všichni setkali, nafotili jsme portréty cyklistů, naposledy jsme se posílili něčím dobrým a vyrazili jsme směrem do cíle, tábor Matějovec. Někteří akčňáci jeli na autopilota, některým cesta trvala o něco déle. V Matějovci jsme se všichni potkali a dojeli jsme do tábora společně. Dali jsme společné foto a za odměnu polárkový dort. Všichni jsme dali koupačku v rybníce a na večer se začaly stavět stany dětí.
najeto: 47 km
Pondělí 1. 8. 2022
Se zbytkem dětí jsme se srazili tradičně na Hlavním nádraží v pondělí v 9:15 hodin. Bylo nás 7 (trapaslíků) a Pepís s Granko. A jelo, směr Jihlava. V Jihlavě jsme měli necelou hodinu na přestup, dali jsme si obědovou pauzu v parku naproti nádraží a potom jsme pokračovali motoráčkem směr Dačice do naší cílové stanice Dolní Bolíkov. Cesta pěšky nám ubíhala rychle, všichni jsme ji znali. V lese za Novou Vsí nás chytl krátký ale vydatný déšť, tak jsme se pro jistotu schovali pod stromy. Během 10 minut déšť ustal a pokračovali jsme dál přes Stoječín do Matějovce až do tábora. V táboře už na nás čekali všichni ostatní, starší i vedoucí, s večeří a postaveným táborem. Tak jsme se rovnou začali zabydlovat, vybavovat stany a vybalovat kufry. Po večeři jsme zahráli něco málo seznamovacích a míčových her na louce a ulehli jsme do stanů vstříc první táborové noci.
Pokřik: nebyl
Úterý 2. 8. 2022
“Budíček! Rozcvička!!” vzbudil nás ráno zvuk kolejnice. Po snídani jsme se ještě zabydlovali a pomáhali se stavěčkou, neboť nám chybělo dostavět spoustu táborových staveb. Po obědě jsme pokračovali v práci, to už ale bylo potřeba nachystat táborový oheň na večer. A až bylo vše hotové, mohli jsme se jít ještě na chvilku projít po okolí tábor, abychom věděli, jaké zásadní body a místa v okolí máme. Vrátili jsme se akorát na večeři. Pak už byl nástup k táborovému ohni, zazpívali jsme si a kapela hrála. A šlo se spát.
Pokřik: Šimonova farma, snad ho stihne karma. (Špatné rozhodnutí)
Středa 3. 8. 2022
Středeční den nás čekalo ještě dodělat pár staveb a práci. Posilnili jsme se snídaní a mohli jsme se pustit do práce. Protože bez práce není legrace. A tak nás po svačině za odměnu čekala hra přestřelka přes taxis s papírovými koulemi. Zahráli jsme několik kol a už tu byl oběd. Po obědě a poledním klidu následovalo krátké koupání. Jakmile se děti vrátili do tábora, čekali na ně vědci a technici u kryogenické komory č. 2002. V průběhu stavby a měření však přiběhl další vědec s tím, že vybouchnul supervulkán a je potřeba všechny schovat do komory, ikdyž není odzkoušená.
Eta orientace
Po večeři jsme opět zahráli pár her na louce a jakmile se začalo stmívat, s pomocí několika starších členů jsme zahráli hru Sněhurka a 7 trpaslíků. Cílem hry je posbírat podpisy od trpaslíků, nejprve je ale potřeba splnit jejich úkoly. Jakmile najdete všechny trpaslíky, musíme najít čarodějnici, ta vás také zaúkoluje nelehkých úkolem a teprve potom můžete jít vyhledat Sněhurku, tu však není snadné najít. Nakonec se to ale všem podařilo.
Pokřik: Šárka staví hospodu, horší než při porodu. (Ratata čuňata)
Čtvrtek 4. 8. 2022
Ráno proběhlo v tradičním režimu. Hned po snídani nás překvapil 30 minutový výpadek proudu (čtěte volno pro děti) a tak si každý dle uvážení mohl dělat, co chtěl. Na nástěnce úkolů přibylo totiž hned z rána několik úkolů za perníčky. Vyrobte 2-3 nástroje, nasekejte dostatek dřeva po určitou rysku a získejte za to perníčky… Po volnu jsme začali s pravidelnými disciplínami: zdravovědou s Pepís, šifrováním se Stoupou, orientací … a stavbou podlážky s Kolejem. V mezi-pauze se dala svačina a pokračovalo se ve výuce. Poté jsme si nafoukli nafukovací věci do rybníka, abychom si je připravili na odpoledne.
Následoval oběd a polední klid. Potom, co nám vytrávilo, jsme se mohli pustit do další etapové hry, tentokrát bojové, kdy jsme nalezli sklady, které jsme museli vyrabovat. Děti jsme tentokrát rozdělili do dvou týmů, které proti sobě hráli šátkovanou. Když se někomu povedlo dostat se bez problémů k protivníkově skladu, nezbývalo nic jiného než vzít papírek a utíkat s ním zase zpět ke svému týmu. První kolo bylo akční a zábavné a tak jsme dali i kolo druhé. A to jsme možná neměli dělat. Jája omylem srazil Váju, že jí z brýlí vypadlo sklíčko a srazili se hlavami tak, že musela Pepís jako zdravotnice Váji dát mašličku na obočí. Oje, první zranění tábora. Naštěstí vše dopadlo v pořádku. Po akční hře jsme se šli zklidnit na malou procházku po okolí. Naše kroky vedly směrem na Hvězdy, po zimní běžecké trase dál Vlčími jámamy.
Pauzu jsme udělali na místě, kde jsme vloni s Pepís stavěli domečky skřítkům (a některé domečky nám opravdu vydržely stát!). Pokračovali jsme po cestě dál až k silnici, která nás zavedla zpět do tábora. I při tak krátké procházce jsme se zapotili a vysloužili jsme si tak koupačku v rybníce. Po večerním nástupu následovala večeře a hry na louce. Jakmile pak zapadlo sluníčko a začala být tma, vyrazili jsme už opravdu na hvězdy. Se Stoupou a jeho chytrými mapami a aplikacemi jsme si tak prohlédli různá souhvězdí a dozvěděli se něco o noční obloze. Pokud jsme neusnuli na louce tam, vrátili jsme se do tábora a usnuli ve vlastním spacáku.
Pokřik: Až se Jája otočí, Vája bude bez očí. (Morová rána)
Pátek 5. 8. 2022
Další krásné slunečné ráno jsme začali jako každý jiný den. Po nástupu nás čekalo další kolo disciplín. A po nich hra focení zvěře a oběd. Po vydatném obědě nastal polední klid a odpolední program jsme začali další etapovou hrou – Filtrace vody. Ta probíhala u Rožnovské studánky. Každý kolonista dostal pet láhev, kousek provázku, s sebou si měl vzít každý ešus a nůž. Koleje všem vysvětlil, jak by takový filtr na vodu asi měl vypadat, a z čeho jej správně vyrobit (z toho, co mají a z přírodních materiálů). Na výrobu filtrů měly děti 1 hodinu. Všichni se hned po startu pustili do výroby, během které za pomoci vody ze studánky zkoušeli, zda se jim voda filtruje, jak rychle protéká a zda protéká čistá. Někteří rychlíci měli hotovo po cca 30-40 minutách a pustili se do finální filtrace naší soutěžní špinavé vody. Šlo nejen o čistotu profiltrované vody, ale i zda se našim kolonistům naplní dostatek vody za určitý čas. Čas nikomu nedělal problém, horší to bylo s výslednou čistou vodou. Tu se podařilo vyfiltrovat jen některým šikovným jedincům se správně zkonstruovanými filtry (nejšikovnější byli Had, Jája a Ksu). Ale šikovní byli samozřejmě všichni! Výslednou profiltrovanou vodu jsme lili přes kávový filtr, abych zjistili množství usazené špíny.
Po skoro 2 hodinách hry jsme se vrátili do tábora na svačinu. Mezitím nás svou přítomností potěšili Lada, přijeli i Karas s Davem a Kořínek. Následovala zasloužená koupačka v rybníce. Na nástupu se rozdala první letošní pošta, a že jí bylo!! Po večeři pak kartičky a zpěv v jídelně, museli jsme přeci rozezpívat hlasivky a potrénovat písničky na zítřejší táborový oheň.
Pokřik: Voda byla zelená, hledali jsme jelena. (Morová rána)
Neděle 7. 8. 2022
Neděle začala v poklidu. Budíček byl dnes až v 8h, tak jsme se pospali. Na dobrovolnou rozcvičku šli jen vedoucí, Stoupa, Gran a Ange. Děti si mezitím mohly uklízet a připravovat se na letecký den. Následovala sladká snídaně ve formě vánočky a kakaa. Poté už proběhl letecký den, nástup a sanita. Družinky se střídali na stanovištích: praní, koupání, pokec a psaní dopisů. Všechny děti se stihli dát do čistoty během dopoledne a tak jsme si mohli dát vynikající oběd, květákovou polévku a těstoviny s masem. Mňam.
Po poledni následovala etapová hra, únikovka z bunkru. Vedoucí zabednili celou jídelnu, ze které se stal na odpoledne bunkr, do kterého byly po skupinách vpouštěni děti. Ti, co etapovou hru nehráli, byli v tu chvíli s Davem na Větrné hůrce a hráli míčové hry. V bunkru se vždy nacházela skupinka mladších členů, kteří poskytovali informace starším. Poté byli dovnitř vpuštěni starší, kteří měli za pomoci úkolů a šifer dostat se z bunkru ven. Venku na ně čekali další nástrahy, až potom se dostali mimo tábor a dostali se tak z bunkru ven. Za každé splněné stanoviště dostali děcka jednu třetinu kartičky, kterou si skládali dohromady, jen tak mohli etapovku vyhrát.
Hra trvala až do večeře, po večeři následovalo ještě dohrání části pro mladší. Opustili nás Karas, Koub a Dan, kteří odjeli do Brna. Večer před večerkou jsme se ještě vyblbli na louce a šlo se spát.
Pokřik: Bez dorozce Karla, je tvá snaha marná. (Morová rána)
Pondělí 8. 8. 2022
A začínáme druhý týden tábora. Rozcvičkou, ovesnou kaší od Gran a Pepís, nástupem a na místo bodování jsme se začali balit na vícedenní expedici. Mladší vyrazili pěšky s Murlockem a Pepís směr úzkokolejka v Kunžaku. Starší o něco později usedli do sedel kol a pod vedením Kolejeho, Daveho, Stoupy a Gran vyrazili cyklo směr Nová Bystřice.
Starší cykloexpedice
Některé „mrtvoly“ jsme nechali v táboře a bohužel s námi nemohli jet. V Klenové jsme bohužel museli i Paťu poslat zpět do tábora. A tak nás zbylo 11 cyklistů z řad dětí, tým A a tým P, a pokračovali jsme do Nové Bystřice. Tam jsme dali na náměstí u kašny obědovou pauzu a pokračovali posilnění dál přes Peršlák a Kámen republiky, od té doby jsme začali ztrácet výšku a jeli po zbytek dne jen z kopce dolů. Po cestě nás bohužel potkalo pár defektů ve formě spadlých řetězů nebo povoleného lanka, ale vše naši technici ihned opravili a jelo se dál. Po cestě jsme dali samozřejmě povinné pauzičky, například v Lutové u kostela. Dle množství rybníků, které se okolo nás začaly zjevovat, jsme pochopili, že se jich nacházíme v oblasti Třeboňska. V Třeboni jsme si dali rozchod do obchodu a nakoupili si nějaké dobroty. Odsud jsme již pokračovali k našemu místu spaní, kde na nás čekal i Kahunas se zásobami a našimi batohy, v lese kousek od Staré Hlíny. Společně s Kahunem přijel i guláš od Smrkyho. Najedli jsme se, nachystali ke spaní a usnuli jsme během chvilky, neboť jsme byli po dnešních 65 kilometrech znavení.
Mladší expedice
Kousek od tábora jsme si u Rožnovské studánky nabrali vodu na cestu a pokračovali v pohodové cestě dál, nějakých 8 kilometrů až do Kaprouna na nádraží. Zde jsme strávili cca hodinu obědem a čtením o Járu Cimrmanovi, to už nám přijel vláček, ve kterém jsme cestu strávili spánkem. Po příjezdu do Jindřichova Hradce jsme si ještě na nádraží počkali na parní lokomotivu. A dál už naše kroky vedly směr Skautská základna v JH. Tam na nás čekal Padák, který přijel z Brna a co chvilka přijel i Kahunas s večeří, Smrkyho gulášem, na kterém jsme si moc pochutnali. Po večeři jsme se šli ještě projít do města, okolo Malého a Velkého Vajgaru, řeky Nežárky, okolo disk-golfového hřiště až na dětské hřiště, kde jsme se vyblbli. Po procházce jsme se vrátili na základnu, kde jsme si dali teplý čaj, zahráli kartičky, vysprchovali jsme se a pak už jsme se po dobrodružném dni těšili do spacáku.
Pokřik: nebyl
Úterý 9. 8. 2022
Starší cykloexpedice
Ráno jsme se probudili brzy okolo 7. hodiny, neboť nás čekal ještě kus cesty. Přijel za námi zase Kahunas, tentokrát se snídaní, jogurtem a banánem. Pobalili jsme se a sedli zase do sedel a vyrazili do cílové destinace za mladšími, do Jindřichova Hradce. Cesta byla dnes opět příjemná, vedla po rovině či z kopce, lesem a polními cestami, schovávali jsme se tak před sluníčkem a mírným větrem. Přes Novosedly nad Nežárkou po krásných cyklostezkách okolo rybníků s volavkami a krásnou přírodou. Čekal nás dnes jediný kopec a to před cílovou rovinkou, na svatou Barboru, odtud na rozhlednu Rýdův kopec a už jsme viděli Jindřichův Hradec. Stačilo jen najít skautskou základnu u sportovní haly, kde na nás čekali ostatní s obědem.
Mladší expedice
Budíček mladších byl později, hezky jsme si pospali až do 8 hodin. Proběhla rozcvička venku před sportovní halou a snídaně stejná jako u starších, jogurt s banánem. Mňam. Odpoledne jsme vyrazili do města, kde jsme si dali hodinový rozchod a Pepís s Legolasem mezitím vyrazili na kontrolu do nemocnice. (Nebojte, vše dobře dopadlo, Legolas měl ruku jen lehce obraženou). Po návratu Lega jsme se šli všichni podívat na místní hrad, prošli si gotický palác, černou věž a černou kuchyni a o něco delší procházkou jsme se vrátili zpět na ubytovnu na oběd, který vařil Murlock.
Na oběd byly vynikající špagety s rajčatovou omáčkou a masem. Mňam. Po krátkém poledním klidu jsme si sbalili plavky a ručník a vyrazili jsme směrem do místního aguaparku. Hned se o nás vědělo, neboť jsme upoutali pozornost i paní plavčice. Jinak jsme se vyřádili na tobogánu a ve vlnách a v aquaparku jsme strávili 2 hodiny. Dorazili jsme akorát na večeři, kterou pro nás připravili Murlock s Granko.
Večer následovaly krátké kartičky, deskovky a hned na to večerní hra po městě. Dva týmy proti sobě: útočníci si na začátku hry domluví místo srazu v herním území, kde se musí do konce hry v co největším počtu sejít. Obránci se snaží protihráče chytat, posílat je ke stromu života a odhalit jejich místo srazu. Hra nakonec dopadla tak, že se týmu útočníků v počtu 6 hráčů podařilo dostat na místo srazu, aniž by byli chyceni či odhaleni. Děti vzali hru jako plížičku a moc je bavila. Ale spaní nás baví víc a tak se šlo po jednom kole hned spát.
Pokřik: nebyl
Středa 10 .8. 2022
Pospali jsme si, provedli řádnou protahovací rozcvičku, aby nás po cestě zpátky do tábora nic nebolelo. Posnídali jsme párky s rohlíkem a hořčicí nebo kečupem a po zubech jsme se začali balit a uklízet základnu. Mladší vyrazili okolo 11. hodiny na vlak a starší asi hodinu po nich zase na kolech.
Starší cykloexpedice
Naše trasa vedla směrem do Jindřiše, Blažejova, přes Malý Ratmírov, do Kunžaku, kde jsme si dali pauzu, svačinu a dokoupili zásoby dobrot. Od výjezdu z JH jsme to dnes měli pořád jen do kopce. A mírný protivítr nám v jízdě moc nepomáhal. Naše útočné skupiny se nyní rozdělili na tři: tým A, tým P a nově tým A- (něco mezi). A v těchto skupinách jsme dorazili do tábora někdy po 16. hodině.
Mladší expedice
. … ..
Po příjezdu jsme se vybalili, proběhlo bodování a koupačka. Zahrála se vybíjená a hra Šašek a král na louce. Na nástupu jsme si rozdali poštu, která na nás čekala po celé tři dny, co jsme tu nebyli. Na večeři jsme dostali vynikající vývar a knedlo, vepřo, zelo, za což děkujeme Lubošovi, který za námi přijel. Po nástupu se zahrála Stoupova hra Maršál a špion, která slavila úspěch a bavila děti až do tmy. Vyčistili jsme si zuby a brzy znaveni ulehli do spacáků.
Pokřik: Cyklisti a slabé kusy, Krokodýl se bojí husy. (Špatné rozhodnutí)
Čtvrtek 11. 8. 2022
Ráno proběhlo v pohodě, takže se zřejmě všichni zvládli aklimatizovat zpátky do táborového režimu. Na snídani byl jogurt s rohlíkem a marmeládou. Dopolední program jsme začali třetím kolem disciplín, kde jedno stanoviště musely obsadit dvě družinky. Po svačině jsme lesní zahráli hru Jeleni, kde se jeleny stal Jája a Vája, a Padák. Po hře následovaly hry na louce a krátké osobní volno. Na oběd jsme měli česnečku a mexickou kuchyni, to bude ještě den! 😀
Po obědě následovala tradičně etapová hra, tentokrát ve vodě. Ta byla nakonec velice rychlá, počasí nám nepřálo, foukal hodně vítr a tak se nám všechna rozházená slova na rybníce odfoukla do rohu rybníka, takže starší tak vůbec nemuseli přes rybník plavat, spíš se brodili bahnem. Měli tak hru značně zjednodušenou.. zbývalo jen si zapamatovat informace. Mladší měli za úkol za pomocí vyrobené udice chytat různé předměty na vodě, za ty pak dostávaly body. Když se nám nepodařila předchozí hra, zahráli jsme si v táboře Boj o tábor, hra, která se nemůže pokazit nikdy! 😀
Pátek 12. 8. 2022
Ráno bylo v táboře rušno. Poplachem jsme vzbudili starší členy. Ti dostali obratem instrukce, že si mají sbalit věci na kolo, malý batůžek a pro případ přespání i krosnu se spacákem a karimatkou. Jejich poklad byl letos napůl cyklo, napůl pěší. Po starších dostali instrukce a snídani i mladší. Po všem chystání a shonu, jsme všem rozdali první šifru hry Cesta za pokladem a děti začaly postupně opouštět tábor, starší na kole, mladší pěšky. Vedení v táboře během celého dne uklízelo tábořiště, aby jej mohl Karas pořádně nafotit, a zbytek vedení prováděl cyklo hlídku za všemi účastníky pokladu.
Trasy pokladu společně s šiframi budou k dispozici k prohlédnutí v naší fotogalerii.
V krátkosti: trasa mladších vedla z tábora k Rožnovu, na rozcestník Zaječí les, pila Peníkov, Český Rudolec, Radíkov a zpět do tábora. První týmy mladších dorazily do tábora okolo půl sedmé večer, v nohách měli cca kilometrů. Za odměnu, že všichni dorazili, byly na večeři špagety s masovou směsí. Před tím pomohli mladší tahat soušky z lesa na stavbu přístřešku pro naši pec, Igora. A večer znavení usnuli ve spacácích.
Trasa starších byla rozdělena na dvě poloviny, první část cyklo, druhá pěšky. Trasa cyklo vedla z tábora do Toužína a měla okolo 27km. Zde na všechny čekal Padák a Kahunas s autem, kteří od účastníků přebírali kola a předávali jim jejich malé batůžky, doplňovali vodu, svačinu na zbytek dne. Jakmile dorazili všichni, Kahunas všechna kola naložil na vozík a s krosnami odvezl do cílové destinace. Mezitím se v Toužíně setkali i všichni vedoucí – cyklo hlídky, aby se následně vydali po stopách starších, kteří pokračovali v pěší části, směrem na vrchol 14., Mutná kaple, Nové Sady až do Lovčovic.
„Vítá Vás kraj Vysočina, okres Třebíč“, vítala cedule naše chodce, kteří překročili hranice jihočeského kraje. Zde byl cíl a možnost přespání u Bářiných rodičů na chaloupce. Děkujeme 😀 Mezit prvními došly 3 týmy, o hodinu později zbytek dalších týmů. Na všechny čekaly špekáčky a kukuřice, které jsme si opekly na ohni a jak jsme si pochutnali! Rozprostřeli jsme se po celé zahradě a u ohýnku a pod hvězdami usnuli.
Počasí nám přálo po celý den, sluníčko nádherně svítilo a tak si většina z nás odnesla i hezké opálení. Jen ten proti vítr na těch kolech už by mohl přestat nás pronásledovat!
Pokřik: Pokladovka dvoudenní, pro starší to nic není (Morová rána)
Sobota 13. 8. 2022
Mladší
Mladší v tábořišti bez starších měli samozřejmě program a museli tábor udržovat v chodu. Budíček byl až v 8 hodin. Holky ráno pomáhaly v kuchyni, kluci vyrazili na rozcvičku. Po snídani proběhlo bodování dětí i vedoucích! A samozřejmě, že měli uklizeno 😉 Děti pak odpoledne sami pod vedením Smrkyho a Klobouka měli na starost celou přípravu táborového ohně, od nošení šáší, klád po řezání a sekání. Šikulky. Za odměnu je čekal výborný oběd od Luboše, uzená polévka a uzené s bramborem a zasloužený polední klid.
Starší
Ráno bychom spali až do osmi, ale některé z nás vzbudil mokrý čumák pejska, který ráno běhal po zahradě. Příjemný budíček 😀 Proběhla pořádná protahovací rozcvička pod vedením Stoupy a pak snídaně od Barunky. Pomalu jsme se začali balit, především bylo potřeba zeservisovat kola. Včerejší cesta (a zajížďky některých) daly některým kolům pořádně zabrat. Jako první z Lovčovic vyrazila skupina „P“, kterou vzápětí dohnala skupina „A“. Sraz byl ve Slavonicích, kde jsme dali krátký rozchod, zmrzlinu a vyrazili jsme do tábora, už jsme to měli přece kousek!! Tam už nás všichni očekávali s otevřenou náručí a teplým obědem. Dali jsme ještě rychlou koupačku v rybníce, neboť jsme byli splavení z cesty.
Mladší si koupačku užili po posledním klidu, starší zaslouženě odpočívali. Během odpoledne byl klidnější program, chystaly se scénky na táborový oheň, mladší dodělávali oheň…
Pokřik: Ultimátní Patrik, zapište do matrik. (Ratata čuňata).
Neděle 14. 8. 2022
Ráno jsme se zase déle prospali, jenže do zatažena a mrholení. A mrholení s deštěm nás provázelo po celé dopoledne. Museli jsme tudíž pozměnit program, namísto sanity probíhal program v jídelně: psaní dopisů, hry.
Přečkali jsme propršené dopoledne. Na oběd udělal Luboš s Veverkou vdolky se šlehačkou a tvarohem. Mňam. Následoval polední klid a to už se nám začala protrhávat obloha. Začalo svítit sluníčko a tak jsme mohli odpoledne začít se sanitou. Souběžně s ní běžela tvorba triček, letos žádná batika, ale savování na černá trika. Vykoupali jsme se a vyprali si špinavé prádlo. Sluníčko nám přálo a tak jsme vše sušili o sto šest. Na louce proběhl pokec u kávičky s Granko. Nástup a rozdání diplomů za trojboj a po večeři jsme si již vyslechli, kdo se umístil v pokladu na jakém místě a formou zdravotnických zkoušek a otázek si děti vyzvedly své poklady plné sladkostí. Večer jsme pak ještě zahráli noční etapovku.
Pokřik: Ze slunce se line zář, Stoupa má zas mladou tvář. (Morová rána)
Pondělí 15. 8. 2022
A začíná nám třetí týden tábora. Zase se nám oproti včerejšku spravilo počasí, ráno bylo vedro a během dopoledních disciplín nás provázelo sluníčko. Navázali jsme výukou uzlů a uzlovací regatou. Po svačině se dodělávala savovaná trika, až nás zahnal déšť do jídelny, tak jsme si jako správní táborníci začali vyrábět nepromokavé sirky, to nám trvalo až do oběda, kdy už se počasí zase zlepšilo. Během poledního klidu se dodělala poslední táborová trika, abychom se do nich hned na to mohli obléknout a vyfotit v nich společnou fotku a fotky družinkové.
Po svačině jsme vyrazili kousek za tábor na zdravotní.
Dřívější večeře
Kartičky
Stezka odvahy
Pokřik: Poranění očí, vypláchneme močí (Ratata čuňata).
Úterý 16. 8. 2022
Ráno klasické kolečko a po nástupu celodenní program – Olympiáda. V letošním roce byly určeny 4 disciplíny na dopolední program – míření (hod papírovými koulemi) v režii Morise, skok z místa a vrh kládou pod vedením Stoupy a Smrkyho (na louce), u rybníka sprint u Granko a fiňák u Kolejeho. Olympiádu odstartoval nástup, kdy olympijský oheň zapálil sportovec Kečup spolu s dalšími rádci (Nela, Vája, Lego a Kroko). Počasí nám přálo a disciplíny se dětem dařily. Opustili nás Granko a Smrky, kteří museli odjet zpět do Brna.
Po obědě a poledním klidu následoval maraton pro mladší (zaběhli všichni) a triatlon pro starší, kteří využili i kola. Disciplína tak začala plaváním v Hlaďáku, následovala cyklojízda a pak uběhnout maraton. Všichni, až na Nelču a Váju, které bolel kotník, triatlon zvládli bravurně. Z vedení byl suverénně nejlepší Medúza (vyhrál nad všemi) s časem 0:29. Po triatlonu a maratonu proběhla zasloužená svačinka – puding a pak se hrála přehazka, kterou si děti tolik přály. Dohrála se ještě chvíli před večeří. Večerní program bylo zpívání v jídelně. Mladší šli spát dřív a se staršími jsme si zazpívali i nějaké nové písničky.
Pokřiky
Jehličí a Salko, Kolejeho zalklo. (Ratata čuňata)
Jehličí je v Salku, vyhlásíme válku. (Čokopiškoty)
Vrahoun Salka Koleje, ať ho někdo poleje. (Morová rána)
Vedení jsou vrazi Salka, vždyť je to tak prima chálka. (Špatné rozhodnutí)
Medení je medení a nad medení nikdo není. (Vedoucí v reakci na Medúzovu výhru v triatlonu)
Středa 17. 8. 2022
Probudili jsme se do sluníčkového rána. Teplota byla příjemná a rybník labůžo. Na snídani kluci kuchaři udělali párky, tedy příjemná změna. Po nástupu proběhla exekuce Fanóša, který usnul na hlídce, resp. šel místo hlídky spát a nevzbudil dalšího hlídače. Takže šup s ním do vody. Abychom využili hezkého počasí, začali jsme dopoledne už bourat tábor. Sklidili jsme nepotřebné stavby – sprcha, stan vedoucího dne, vysušili igelity, aj. Před obědem proběhla dlouhá hodinová koupačka se člunem a vodními pistolemi. NA oběd kuchyně připravila česnečku a kuře na paprice, tak jsme si zase pošmákli.
Po poledním klidu proběhla poslední etapová hra – vaření vejce na vodě ve Vlčí jámě. Úkolem dětí bylo za daný čas rozdělat oheň na vodě a uvařit vejce v ešusu – některým se dařilo více, některým méně, ale hra měla úspěch a byla zajímavá. Vrátili jsme se před večeří, proběhlo rychlé koupání a topinky na večeři. Po večeři děti stavěly stany na louce a tradičně ušlapávaly podlahu v jídelně, která musela být zasypána, jelikož už měla (zase) spoustu děr. Před večerkou jsme zahráli hádání osobností (děti se ptají a vedoucí odpovídají ANO x NE). Večerka byla před desátou, aby si všichni po náročném dni pořádně odpočinuli.
Pokřiky
Ešusy drhnem, z kouře snad vrhnem. (Čokopiškoty)
Kouře oblaka, jde to na draka. (Morová rána)
Čtvrtek 18. 8. 2022
Včera jsme si mákli, ale dnes nepolevíme a budeme pracovat o to víc. Předpověď nám totiž moc hezké vyhlídky nechystá, takže uděláme vše pro to, abychom zbourali co nejvíce staveb za sucha.