Mikulášský výlet do Nového Města na Moravě

Speciálního Mikulášského výletu se pro tentokrát zúčastnilo třináct dětí, jmenovitě Marťas, Kahunas, Denča, Jurka, Radek, Barča, Kubrt, Medúza, Murlock, Kaštan, Vendulka, Dave a Luhas, dále čtyři praktikanti – Kecka, Granko, Příšera a Koub, a nechyběli samozřejmě ani vedoucí: Peťa, Smrky, Bára, Stoupa a Pepís.

V pátek odpoledne jsme společně vyrazili, jak jinak než vlakem, směrem do Nového Města na Moravě. Něco málo před sedmou hodinou jsme dorazili ke krásné chatě Mercedes, kde jsme měli zajištěno ubytování, a která se pro nás na těch pár dní stala útočištěm. Po předání chaty do našich rukou jsme se ubytovali, naplnili žaludky večeří a zahráli v klubovně několik her na uvítanou, např. „plácanou“ nebo „kreslenou poštu“.

Sobotní den začal klasickou ranní rozcvičkou. Za odměnu pak všichni dostali k snídani překvapení – domácí perník s ovocem. Po snídani a bodování pořádku jsme vyrazili na menší pěší výlet po blízkém okolí. Vzali jsme to kolem Ski hotelu do Tří Studní, udělali kolečko kolem Medlovského rybníka, cestou vylovili několik kešek, zahráli pár her na rozproudění krve, jako např. „rakety“ či „kámen, nůžky, papír“, a tak akorát promrzlí se vrátili na naši základnu, kde jsme se zahřáli teplým čajem a poté i večeří v podobě uzeného masa s bramborovou kaší. Po večeři jsme si pod taktovkou Stoupy a Pepís zahráli a zazpívali několik pěkných písniček pro dobrou náladu.

Večer nás pak navštívil dlouho očekávaný Mikuláš s andělem a dvěma čerty. Dlouho to vypadalo, že skoro nikdo si nezaslouží žádnou odměnu a že si všechny zlobivé děti odnesou čerti, ale pak se hodný Mikuláš slitoval, přimluvil se u čertů, děti předvedly své recitační a pěvecké nadání a nakonec byli i všichni odměněni balíčkem plným dobrot. Po odchodu Mikulášovy družiny jsme si zahráli karetní hry, potrápili ještě jednou kytary a šli na kutě.

Ani jsme se nenadáli a už tu byla neděle, den odjezdu. Po rozcvičce a speciální toastové snídani jsme si ve vyhřáté klubovně opět zahráli několik her, z nichž nejzajímavější byla asi „bomba“, vydali jsme se na malou procházku a po obědě jsme se už jen sbalili, uklidili po sobě a zamávali Mercedes. Na vlakovém nádraží v Brně jsme pak děti předali svým rodičům a rozloučili se s příslibem dalšího pěkného výletu.